Co je to pda?
PDA bylo prvně pospsáno Elizabeth Newson během 80. let jako pervazivní vývojová porucha odlišná od autismu, v současnosti se již ale mezi poruchy autistického spektra řadí. Je to celoživotní postižení a stejně jako lidé s autismem a Aspergerovým syndromem, lidé s PDA potřebují různě velkou podporu v závislosti na tom jak moc je tato porucha ovlivňuje. Hlavním problémem lidí s PDA je výhýbaní se běžným každodenním požadavkům jiných lidí - když jsou na ně kladeny požadavky, cítí, že nemají kontrolu a díky tomu zažívají nadměrný stres. Z toho vyplývá i název: patologické vyhýbání se požadavkům.
Lidé s PDA mají mnohem lepší sociální komunikativní a interaktivní schopnosti než lidé s jinými poruchami autistického spektra a zároveň umí tyto schopnosti využívat ve svůj prospěch. I přesto mají v tomto ohledu problémy, protože většinou mají potřebu mít nad interakcí kontrolu. Často mají velmi vyvinuté schopnosti sociálních mimiker a hraní rolí, kdy občas na sebe přebírají role různých postav a osob.
Lidé s PDA bývají ovládající a dominující, zvláště když se cítí úzkostně a nemají kontrolu. Když se ale cítí jistě a mají pocit kontroly jsou enigmatiční a okouzlující. Mnoho rodičů popisuje své dítě trpící PDA jako "Jekylla a Hydea". Je velmi důležité rozpoznat, že tyto děti mají skryté postižení, často totiž ostatním připadají "normální". Mnoho rodičů dětí trpících PDA má pocit, že byli nespravědlivě obviněni ze špatné výchovy kvůli nepochopení této poruchy. Takoví rodiče potřebují podporu jelikož musí čelit náročným problémům s chováním jejich dětí.
Veliká část lidí s PDA má problémy s ovládáním. U dětí se toto může projevovat dlouhými záchvaty vzteku a násilnými výpadky, ale stejně tak méně dramatickými vyhýbavými postupy jako je například rozptylování, vymlouváním se apod. Je důležité vnímat tyto výbuchy jako panické záchvaty zapříčiněné extrémní úzkostí a tak k nim i přistupovat - s ujišťováním, uklidňovacími strategiemi a deeskalačními technikami.
Člověk s PDA bude pravděpodobně potřebovat hodně podpory až do dospělosti. Čím dříve je diagnóza stanovena a čím lepší podpory se mu dostane, tím větší je pravděpodobnost že se stane nezávislým člověkem.
Lidé s PDA mají mnohem lepší sociální komunikativní a interaktivní schopnosti než lidé s jinými poruchami autistického spektra a zároveň umí tyto schopnosti využívat ve svůj prospěch. I přesto mají v tomto ohledu problémy, protože většinou mají potřebu mít nad interakcí kontrolu. Často mají velmi vyvinuté schopnosti sociálních mimiker a hraní rolí, kdy občas na sebe přebírají role různých postav a osob.
Lidé s PDA bývají ovládající a dominující, zvláště když se cítí úzkostně a nemají kontrolu. Když se ale cítí jistě a mají pocit kontroly jsou enigmatiční a okouzlující. Mnoho rodičů popisuje své dítě trpící PDA jako "Jekylla a Hydea". Je velmi důležité rozpoznat, že tyto děti mají skryté postižení, často totiž ostatním připadají "normální". Mnoho rodičů dětí trpících PDA má pocit, že byli nespravědlivě obviněni ze špatné výchovy kvůli nepochopení této poruchy. Takoví rodiče potřebují podporu jelikož musí čelit náročným problémům s chováním jejich dětí.
Veliká část lidí s PDA má problémy s ovládáním. U dětí se toto může projevovat dlouhými záchvaty vzteku a násilnými výpadky, ale stejně tak méně dramatickými vyhýbavými postupy jako je například rozptylování, vymlouváním se apod. Je důležité vnímat tyto výbuchy jako panické záchvaty zapříčiněné extrémní úzkostí a tak k nim i přistupovat - s ujišťováním, uklidňovacími strategiemi a deeskalačními technikami.
Člověk s PDA bude pravděpodobně potřebovat hodně podpory až do dospělosti. Čím dříve je diagnóza stanovena a čím lepší podpory se mu dostane, tím větší je pravděpodobnost že se stane nezávislým člověkem.